Kontakt

Masarykova 506/37, 602 00 Brno

IČ: 266 06 518
DIČ: CZ 266 06 518

 

Bankovní spojení:

Česká spořitelna, a. s.

6183694339/0800  

 

Účet Veřejné sbírky Anabell je vedený u České spořitelny, 

číslo účtu 47 51 86 53 29/0800.

 

Kontakt pro veřejnou správu:

Irma Čapková, asistentka ředitelky, mobil: 725 048 885

 

Kontakt na jednotlivá Kontaktní centra Anabell:

Brno: 724 824 619

Praha: 775 904 778

Ostrava: 602 236 457

„Pokud se nám nemůžete dovolat, právě probíhá sezení. Jak budeme moci, zavoláme Vám nazpět.“ 

 

E-mail: posta@anabell.cz

Datová schránka: spi8f33

www.facebook.com/centrum.anabell

www.instagram.com/anabell_cz

 

Jsme na nové sociální síti www.breegy.cz, kde najdete i náš profil - https://bit.ly/3xJmLOh.

Děkujeme za vaši podporu.

 

Máte-li dotazy, týkající se oblasti poruch příjmu potravy, kontaktujte nás na e-mailu: iporadna@anabell.cz.

 

Co jsou poruchy příjmu potravy vlastně za nemoc?

Poruchy příjmu potravy, mezi něž se nejčastěji řadí mentální anorexie, mentální bulimie a neméně známé záchvatovité/psychogenní přejídání, jsou jedním ze závažných psychiatrických onemocnění. Zahrnují změny v psychické i somatické oblasti. Jedná se o nemoci, které byly podrobněji popsány během posledního půlstoletí. Někteří lékaři a autoři je řadí mezi choroby civilizační.

 

Jaké jsou jevy, které vedou k poruchám příjmu potravy?

• Časté střídání diet,
• nevhodná poznámka od rodičů/trenéra/kamaráda reagující na váhu/vzhled jedince,
• vliv médií a sociálních sítí,
• souběh více těchto, ale i řady dalších, faktorů.
   

Co je to mentální anorexie?

Mentální anorexie je jednou z nejčastějších poruch příjmu potravy. Tato porucha je charakteristická zejména úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Klienti, kteří se potýkají s mentální anorexií, jídlo neodmítají z důvodu, že nemají hlad, ale protože jíst nechtějí (nemohou z psychických důvodů). Mají k tomu často vysokou motivaci, podpořenou vysněnou představou o svém těle a svoji váhu tak chtějí kvůli dietě stále snižovat. Důsledkem každodenního hladovění často bývá nechuť k jídlu až úplná ztráta chuti. U některých klientů může být naopak zaznamenán zvýšený zájem o jídlo a vše, co s ním souvisí. Sbírají různé recepty, rádi vaří a připravují jídlo. Sami ho však nikdy nejedí, anebo jen v minimálním množství. Pro jejich okolí pak bývá velmi často šokující, když lékař stanoví diagnózu „mentální anorexie“.

 

Co je to mentální bulimie?

Mentální bulimie je další velmi častou poruchou příjmu potravy. Osoby s mentální bulimií rovněž často drží diety se záměrem zachovat si štíhlou a vysněnou postavu, nicméně v určitých okamžicích opakované a dlouhotrvající diety „nezvládají“, mají pocity hladu a začínají jíst více, než by chtěli; mohou, ale nemusí, pak na váze i přibývat, případně zažívají velmi velké výkyvy váhy, jež jsou zdraví i život ohrožující. Tito klienti bývají často zklamaní, mívají pocity viny nebo méněcennosti a obvykle sahají i po jiných podpůrných metodách. V takových případech začínají držet ještě přísnější diety, užívat projímadla a vyvolávat si po přejedení zvracení. Z pokusů se často stane zvyk a klienti jej mnohokrát opakují i několikrát denně.

 

Co je to záchvatovité přejídání?

Záchvatovité přejídání patří mezi méně známé poruchy příjmu potravy, přesto mnohdy poměrně hodně stigmatizované. Klienti s takovým problémem přicházejí k lékařům, psychoterapeutům nebo nutričním terapeutům až po velmi dlouhé době, a to často kvůli neznalosti této problematiky ve svém okolí. Pokud se klient s přejídáním svěří někomu blízkému, často slyší odpovědi typu: „Já se také někdy přejím, to je v pořádku.“ Lékař se pak dozvídá, že se klient, stejně jako u mentální bulimie, přejídá během dne větším množstvím jídla. Po jídle má stejné výčitky svědomí a strach z nárůstu váhy, avšak nikdy nezvrací. Může ale také dojít ke stavům, kdy u dotyčného záchvatovité přejídání přejde v mentální bulimii či naopak, nebo v mentální anorexii. A i v tomto případě je to možné také naopak, tedy že se u člověka s projevy mentální anorexie časem vyvine záchvatovité přejídání.

 

Co je to ortorexie?

Ortorexie je definována jako přehnaná „posedlost“ zdravou stravou. Klienti s těmito obtížemi mívají panický strach z čehokoliv nezdravého a z potravin, u kterých nemají ověřený původ; nevědí totiž, jak moc jsou „zdravé“. Ve svém volném čase také nadmíru, a to až ochromujícím a zahlcujícím způsobem, studují skladbu potravin a často se zaměřují pouze na jedinou z nich. Někdy i takovou, kterou si sami doma vypěstují, jelikož jedině této důvěřují, že je dostatečně „bio“, dostatečně bezpečná a zdravá.

 

Koho se poruchy příjmu potravy nejčastěji týkají?

Poruchy příjmu potravy postihují zejména dívky či mladé ženy, nicméně již dlouhou dobu víme, a odborná literatura to často uvádí, že se dotýkají i chlapců, především v období dospívání, a mužů.

S poruchami příjmu potravy u chlapců/mužů se nejčastěji setkáváme u vrcholových sportů, mezi které patří např. balet, rychlobruslení, skoky na lyžích nebo jezdectví. Výskyt mentální anorexie, mentální bulimie nebo záchvatovitého přejídání je u mladých mužů až desetkrát nižší než u dívek. Chlapci/muži se za poruchy příjmu potravy zpravidla stydí více než dívky a vadí jim zejména skutečnost, že mívají shodné problémy jako ženy.

 

Jaká je nejčastější léčba poruch příjmu potravy?

Terapie je u všech poruch příjmu potravy náročná a trvá zpravidla několik měsíců i let.

U těžkých forem poruch příjmu potravy volí lékaři u klientů hospitalizaci, a to ke stabilizaci jak somatického, tak duševního stavu. Někteří klienti před pobytem v nemocnici volí raději ambulantní léčbu u psychiatra, psychoterapeuta a nutričního terapeuta. U nás v Centru Anabell se specializujeme na podporu s aplikací multidisciplinárního přístupu, kdy

koordinátorem péče o nemocného a jeho blízké okolí je sociální pracovník. Ten je také s klientem v nejintenzivnějším kontaktu. Psychiatr může klienta jako jediný diagnostikovat a předepsat mu léky na zklidnění psychických obtíží (deprese, úzkost), které poruchy příjmu potravy často provázejí. Psychoterapeut jde s klientem k „jádru problému“.

Snaží se přijít na to, čím byly mentální anorexie, bulimie nebo jiná z poruch příjmu potravy způsobeny.

Řeší situaci „tady a teď“, ale také plán do budoucna – co má klient dělat, pokud na něj přijde chuť se přejídat, zvracet nebo hladovět. Nutriční terapeut s odborným vzděláním na lékařských fakultách sestavuje s klientem vyvážený jídelníček dle klientova zdravotního stavu, výšky, váhy, denních a sportovních aktivit. S klientem také postupně do jídelníčku přidává tzv. „zakázané potraviny“, ze kterých mívají klienti největší obavy. Pro klienta s mentální anorexií to běžně bývají například potraviny obsahující cukr nebo potraviny příliš tučné. Společně také probírají velikost porcí, protože i ty bývají u klientů s poruchou příjmu potravy kvůli onemocnění často zkreslené. Podporu a motivaci k léčbě může poskytnout mj. i peer konzultant (osoba s vlastní zkušeností s poruchou příjmu potravy, která je vyléčená a působí ve všech našich Kontaktních centrech Anabell, tj. v Brně, Praze i v Ostravě). Peer konzultanti s klienty sdílí svoji zkušenost s poruchou příjmu potravy a poskytují rady, které jim samotným v začátku léčby nejvíce pomohly (např. jakým způsobem komunikovat s rodiči či kamarády).

 

Jak může pomoci osobě, která si prochází poruchou příjmu potravy, osoba blízká?

Nebát se říct dotyčnému, co cítí, že má o něj strach, že si všimla úbytku na váze a ráda by mu pomohla. Nabídnout mu, že s ním zajde za odborníkem. Je dobré si předem vyhledat kontakty na terapeuty, aby je bylo možno pak blízkému rovnou předat. Stejně tak je vhodné nabídnout doprovod do Centra Anabell a předat informace, jak to v poradnách chodí a jaké služby klientům s poruchou příjmu potravy poskytujeme. Nedoporučujeme na dotyčného jakkoli „tlačit“ a k léčbě jej nutit pod výhrůžkami. Pokud si blízké osoby nevědí samy rady, doporučujeme obrátit se o radu přímo na nás, pomůžeme najít vhodnou komunikační strategii.

 

Další informace:

Naše výroční zprávy.

Tiskové zprávy od odborníků Centra Anabell.

Měsíční Newsletter Anabell.